Když se v neděli 30.května r. 1937 poprvé rozhrnula opona na scéně v Dělnickém domě nad Klicperovou hrou Každý něco pro vlast v podání místního souboru na festivalu zvaném Klicperův Chlumec, nikdo z nás ochotníků tehdy netušil, že překrásná myšlenka, oslavující našeho rodáka V. K. Klicperu, zapustí hluboké kořeny a že mnohdy i přes nepřekonatelné překážky se dochová až dodnes. To desetiletí přerušení v pravidelném ročním sledu bylo způsobeno jednak pětiletou německou okupací a zákazem veškeré divadelní činnosti a druhé přerušení mělo na svědomí vládní nařízení o zákazu činnosti všech doposud samostatných spolků ÚMDOČ a jejich přechod na závodní kluby.

Jestliže letos slavíme padesáté narozeniny této divadelní přehlídky, naskýtá se příležitost trochu si zavzpomínat a v paměti si osvěžit nezapomenutelné chvíle a okamžiky, které s sebou vždycky přinášel každý Klicperův Chlumec.

Je třeba připomenout že tento festival za celou dobu svého trvání vykazoval řadu vynikajících představení (Farma pod jilmy – Hradec Králové, Námluvy Pelopovy – Chlumec n. C., Elektra – Třebechovice, Loupežník – Pardubice, Vzbouření na vsi – Hronov, Divotvorný klobouk – Radnice, Radúz a Mahulena – Stránčice, Mamzelle Nitouche – Nymburk, Bosé nohy v parku – Chlumec n. C.), ale bohužel i řadu podřadných, že byl místem dvou celostátních přehlídek, že se stal dostaveníčkem nejen ochotnických souborů, ale i profesionálních scén a pražských divadel, že umožnil báječná představení vybraných souborů ÚMDOČ, že byl pódiem k uvítání významných osobností nejen z divadelního světa, ale i z veřejného života, že byl místem pohárových soutěží a okresních a krajských přehlídek, že prošel dobou velké návštěvnosti, v přírodním divadle až ke dvěma tisícům diváků na představení, ale i dobou velkého diváckého nezájmu s mnohatisícovým deficitem, ale hlavně že byl místem radostného setkání lidí, kteří nade vše milovali divadlo.

A jak na tom byl sám patriarcha české veselohry, náš slavný rodák V.K. Klicpera? Z běžného veseloherního repertoáru byly všechny jeho hry na scéně Klicperova Chlumce sehrány a některé méně známé dokonce navíc. Konečně posuďte sami. Z 15 autorských titulů ve 28 provedení si primát udržel Hadrián z Římsů, který byl uveden na šesti přehlídkách, na třech pak Každý něco pro vlast, na dvou Veselohra na mostě, Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý, Lhář a jeho rod Svojanský, Tři hrabata najednou, Pražské tetinky a Ženský boj. Víc než jasný důkaz, že jsme na Klicperu nezapomínaly a uvedením jeho her jsme vzdali nejvřelejší hold jeho památce.